Bronzová plastika, 68,6 cm, autorský odlitek, značeno na patce Olbram Zoubek.

K dílu přináleží certifikát pravosti Nadace Kmentová Zoubek.

Olbram Zoubek patří k nejvýraznějším českým sochařům druhé poloviny 20. století. Jeho tvorba je hluboce zakořeněná v humanistické a existenciální rovině, přičemž motiv lidské postavy, často stylizované, protáhlé, v pohybu či gestu, tvoří ústřední osu jeho práce. Zoubek vyšel z tradice figurativní plastiky, kterou však přetvořil do osobitého jazyka plného symbolů, duchovní naléhavosti a dramatičnosti. Inspiraci čerpal jak z antiky a renesance, tak z osobních i společenských prožitků. Nabízená komorní plastika s názvem Svržený anděl ztělesňuje autorův charakteristický sochařský styl, v němž se snoubí dramatičnost výrazu s minimalismem formy. Vertikálně komponovaná postava je svým silným trupem pevně spjata se zemí a její dávnou lehkost naznačují pouze segmenty dávných křídel. Dílo nese rysy mýtické i civilní. Je výpovědí o ztrátě výjimečnosti, o andělu, který byl vytržen z nebe a ponechán mezi lidmi. Autor tematicky vychází ze svých dalších prací, Nachýlené ženy, do které promítl svou frustraci z politické situace konce 70. let, kdy vnímal jakousi ztrátu životní stability a pocitu zmaru.