Olej na kartonu, 49,5 x 65,5 cm, rámováno, pod sklem, signováno vlevo dole PANUŠKA, zezadu opatřeno autorským přípisem.

Opatřeno odborným posudkem PhDr. Mgr. Michaela Zachaře.

Jaroslav Panuška, jeden z nejvýraznějších solitérů českého malířství přelomu 19. a 20. století, se ve svém díle s neobyčejnou intenzitou věnoval motivům tajemna, mytologie a záhadné české krajiny. Obraz Vodník představuje jednu z jeho ikonických a dnes již mimořádně vzácných tematických poloh. Vodník, postava hluboce zakořeněná v české lidové imaginaci, se v Panuškově podání proměňuje z pohádkové bytosti v symbol neklidu a melancholie. Na první pohled nás upoutá sugestivní atmosféra obrazu. Zátiší tiché tůně, zahalené do tlumených odstínů zelené, modré a šedé, vytváří scénu na pomezí reality a snu. Z klidné hladiny vystupují dvě ruce a hlava vodníka, jehož pronikavé žluté oči působí téměř hypnoticky. Malíř zde dokázal neobyčejně přesně vyvážit napětí mezi klidem krajiny a neklidem bytosti, která v ní přebývá. Kompozici doplňuje havran sedící na větvi, tradiční symbol osudovosti, čímž autor do scény vkládá hlubší, až archetypální rozměr. Zvláštní význam obrazu spočívá také v autorově schopnosti propojit přírodní motiv s psychologickou výpovědí. Vodník není pouze figurou z pověsti, ale zosobněním tajemství, která se skrývají pod povrchem věcí. Tento přístup činí z Panušky jednoho z nejoriginálnějších českých malířů své doby, jehož tvorba přesahuje hranice pouhé ilustrace folklorních témat. Dílo Vodník představuje výtečnou ukázku autorovy zralé tvorby, kdy dosáhl technické i výrazové vyspělosti. Spojuje realistickou malířskou kázeň s fantaskním obsahem a duchovní hloubkou. Vzácnost tohoto motivu, společně s bravurním provedením a výraznou atmosférou, řadí obraz mezi mimořádná díla tohoto autora.