Olej na kartonu, 50 x 66 cm, rámováno, datace 1896, signováno vlevo dole B. DVOŘÁK 96.
Vystaveno:
Mařákova škola, Galerie Kodl, 2002.
Publikováno:
Martin Kodl, Michael Zachař, Mařákova škola, Praha 2007, str. 24.
Krajinomalba Bohuslava Dvořáka vyrůstá z pevného základu Mařákovy školy, jejíž program spočíval v důsledném pozorování přírody a v úsilí o věrné, přitom malířsky kultivované zachycení její proměnlivosti. Autor zde volí zdánlivě prostý motiv polní cesty, která se v měkkém oblouku zařezává do krajiny a přirozeně vede divákův pohled k horizontu uzavřenému temnějším pásem lesa. Kompoziční řešení je vyvážené a promyšlené. Otevřený přední plán s rozježděnou, místy vlhkou cestou kontrastuje s klidnějšími travnatými plochami po stranách, jejichž jemně odstíněná zeleň je rozvrstvena do subtilních barevných přechodů. Právě práce s valérem a světlem patří k největším kvalitám díla. Drobné odlesky ve stopách kol, lehké prosvětlení luk i tlumená, lehce zamlžená obloha vytvářejí soudržnou atmosféru letního dne, v němž se neprosazuje dramatický moment, nýbrž tichá kontinuita přírodního dění. Dvořákův rukopis je střídmý, avšak jistý. Malíř se nevystavuje efektním kontrastům, ale spíše buduje obraz postupným vrstvením tónů a citlivým zacházením se strukturou malby. Vegetace je v prvních částech plánu popisována detailně, ale je také naznačena s důrazem na celkový charakter porostu, čímž autor dosahuje celkové přesvědčivosti výrazu. Tento přístup odpovídá tendencím pozdního 19. století, kdy se krajinomalba posouvala od romantizující stylizace k bezprostřednějšímu, pozorovatelskému výrazu. Obraz tak působí jako autentický záznam konkrétního místa i okamžiku, přičemž si zachovává obecnější, téměř archetypální rovinu české krajiny. Právě tato schopnost propojit individuální zkušenost s univerzálně sdíleným obrazem krajiny činí dílo trvale srozumitelným a přitažlivým.