Pastel na papíře, 59 x 40 cm ve výřezu, rámováno, datace 1931, signováno vpravo dole Alois Wachsman.
Opatřeno odborným posudkem PhDr. Karla Srpa,
Pastel Aloise Wachsmanna rozvíjí autorovu charakteristickou tendenci k redukci figury na elementární tvarové vztahy, v nichž se lidská podoba proměňuje v konstrukci znaků a barevných ploch. Motiv hlavy je zde rozštěpen do dvou kontrastních polovin, čímž vzniká napětí mezi vnitřní jednotou a vizuální fragmentací. Levá část, modelovaná světlou, téměř nehmotnou plochou, nese náznak lidské tváře – jemně vyznačené rty a obrys profilu působí klidně a uzavřeně. Pravá polovina je oproti tomu temnější, hutnější a výrazněji stylizovaná, s akcentovanými otvory oka a úst, které dodávají figuře až maskovitý charakter. Tento dualismus lze chápat jako obraz vnitřního rozporu, ale také jako formální experiment s protikladem světla a hmoty. Barevné řešení je přitom překvapivě střídmé a přehledné – zelené pozadí vytváří neutrální, avšak živý prostor, proti němuž vystupuje figura s důrazem na kontrast světlých a tmavých tónů. Linie jsou vedeny úsporně, s jistotou, která odpovídá Wachsmannovu směřování k syntéze a zjednodušení. Dílo lze zařadit do okruhu autorových prací, v nichž se prolínají vlivy kubismu, poetismu i surrealistického cítění, přičemž výsledkem není stylová citace, ale osobitý, vnitřně sevřený výraz. Hlava zde nepůsobí jako portrét konkrétní osoby, ale jako obecnější znak lidské existence, redukovaný na základní vizuální principy.